Historie souboru
(1949 - 1974)

Počátky souboru

Podle slov nejstarších pamětníků se v Poběžovicích česky hrálo už v létech těsně poválečných, ale oficiálně byl divadelní soubor založen na jaře 1949. Zřizovatelem souboru byla místní osvětová beseda, jejímž správcem byl v té době ředitel zdejší měšťanské školy Emil Kačírek. Aktivity souboru se tudíž odehrávaly zejména na školní úrovni: režie jednotlivých představení se ujali místní učitelé, hlavními aktéry byli převážně žáci vyšších ročníků a hrály se především pohádky a příběhy pro děti. Již o rok později poběžovický divadelní soubor, ve kterém už kromě místních občanů pracovali také důstojníci zdejší posádky Pohraniční stráže, vystoupil mimo jiné i v Horšovském Týně. Režisérem tohoto souboru byl důstojník Pohraniční stráže Václav Horák, údajně bývalý profesionální herec. V roce 1951 byl odvelen a režie se ujal Jiří Pelikán, který v té době přišel na poběžovickou školu jako učitel.

nahoru

Inscenace prvního období

První či jednou z prvních uvedených her byla ještě v roce 1949 pohádka Tři sudičky, kterou režírovala paní učitelka Buršíková. Roku 1950 poběžovičtí divadelníci v režii pana Václava Horáka nastudovali tehdy velmi populární sovětskou veselohru Cesta Mr Parkinse do země sovětů. Hlavní roli pana Parkinse ztvárnil sám režisér; dále potom účinkovali: důstojník Pohraniční stráže Jaroslav Karlovec, manželé Kačírkovi, Emilie Tauchmannová a další. Poté přišla na řadu česká aktuální a své době poplatná veselohra Lidé z naší uličky. Kromě výše zmíněných herců se divákům představil další důstojník PS Jaroslav Hortlík, manželé Horníčkovi a jako mladá milovnice i Dáša Jandová (dnes Němcová).
Po příchodu pana Pelikána do souboru byla jako první roku 1952 uvedena inscenace z ruské klasiky - Ostrovského veselohra Bankrot. Ženské role obstaraly Marie Fišerová, manželka režiséra Jaroslava Pelikánová, Milena Kačírková a Marie Šnoblová; z mužů hráli: Emil Kačírek, příslušník PS Václav Kučera i samotný Jiří Pelikán. V následující sovětské špionážní hře Lva Kirschnera Konfrontace si hlavní roli zahrál pozdější populární zpěvák a herec Zdeněk Matouš, jenž v Poběžovicích tehdy vykonával vojenskou službu. Další role obsadili: Milena Kačírková, Vlasta Hlavsová, učitelé Josef Schreiner, Josef Pudivítr, Hlavsa, Emil Kačírek, Karel Roscher, Josef Groeszel. Následovala éra sovětských aktovek a agitek, až práce souboru - z důvodů prostorových i z důvodů minimálního zájmu veřejnosti - v polovině 50. let prakticky ustala. Ve výčtu osob, které se aktivně podíleli na divadelních představeních této doby, nesmíme zapomenout na paní učitelku Marii Machovou, která zastávala pro divadlo velice důležitou roli - roli nápovědy.

nahoru

Období dětských souborů

Někdy kolem roku 1954 byl při poběžovické škole založen dětský divadelní kroužek, který tehdy vedl Jan Hašek, pozdější kmenový člen ochotnického souboru. Jejich představení Andersenovy pohádky Zimní královna obsahovalo i baletní vystoupení, které připravila paní učitelka Vendula Přikrylová-Kopecká. Hlavní roli Káji vytvořil Jan Vogeltanz. Z ostatních účinkujících jmenujme alespoň Jana Malíka, Přemka Kačírka a Jana Hrubého. V roce 1963 převzal dětský soubor Jiří Pelikán, který pro děti za použití různých materiálů napsal kabaretní inscenaci Právě začínáme. O hudební složku představení se kromě jiných postarali Josef Mráz, Jaroslava Skalová, Jaroslava Vejvančická a Josef Kocián. V jednotlivých hereckých rolích se uplatnili: Jitka Medková, Václav Vogeltanz, Jiří Vaněk, Václav Krutina a další.
Rok 1965 pak přinesl Červenou záplatu V. Mlejnka, ve které hráli Petr Mužík, Josef Kocián, Jiří Buršík, Josef Vogeltanz; z děvčat kromě již výše zmíněných vystupovala také Magda Pelechová, Dana Dvořáková a Štěpánka Kůstková. O rok později dětský soubor nastudoval další hru svého režiséra s názvem Klíče od domova. Soubor tehdy tvořili: Josef Dvořák, Mário Pospíšil, Jindřich Bouše, Jitka Schejbalová, Ivana Springerová, Hana Zimová, Jaroslava Tesařová, Květa Šperlová, Marie Boušová. Poprvé se na jevišti objevila také Marie Schwarzová (Danihelková), která se později stala oporou poběžovického ochotnického divadla. Volným pokračováním tohoto představení byla hra Střepy, která byla vpodstatě ve stejném hereckém obsazení uvedena v roce 1967. Z dospělých v inscenaci účinkoval Jan Hašek a Jana Kubíková.

nahoru

Obnovení činnosti

V rámci oslav 50. výročí vzniku Československé republiky uspořádali František Voják a Jiří Pelikán zábavnou kvízovou soutěž. Akce měla veliký úspěch a na závěrečném setkání účinkujících bylo rozhodnuto o obnovení činnosti divadelního souboru. Prvním představením obnoveného souboru dospělých, do kterého přešli někteří někdejší malí divadelníci (např. Jaroslava Skalová, Marie Schwarzová, Mario Pospíšil, Josef Dvořák, Jana Krbcová) byly již zmíněné aktovky Ladislava Stroupežnického. Z účinkujících ještě dále jmenujme Jana Haška, Marii Buršíkovou, Dorotu Dvořákovou, Josefa Springera, Bohumila Houdka či poběžovického lékárníka pana Pospíšila. Tři týdny před premiérou hry rozšířil řady souboru Antonín Dvořák. V žádném případě však nesmíme zapomenout na Jiřího Nachtigala, který kromě své role písaře ještě navíc obstaral i světla a zvuk.
U obecenstva se představení setkalo s velikým úspěchem, a proto se ještě do konce roku 1969 nastudovala a uvedla nová hra - detektivní komedie A. Rindleye Půlnoční vlak. Do souboru přišly nové posily: manželé Marie a Miroslav Otcovi, František Danihelka, Josef Krbec, Josef Schröpfer.
První opravdový úspěch přinesla souboru znamenitá inscenace Borovy historické fresky Zuzana Vojířová. Hra, která i po značném zkrácení textu trvala tři a půl hodiny, se při každé repríze setkala s obrovským ohlasem u diváků. Velikou zásluhu na tom měli oba představitelé hlavních rolí: Marie Buršíková (Večeřová) a Jan Hašek. Dále účinkovali všichni členové souboru; pro hraní byl navíc získán i Václav Cozl a Petr Weinzettel. Na Vánoce 1970 soubor uvedl Moliérova Zdravého nemocného s Františkem Danihelkou a Marií Otcovou v titulních rolích.
Počátkem následujícího roku se Poběžovičtí přihlásili do soutěže venkovských divadelních souborů, ale Tylovi Kutnohorští havíři na národní přehlídku nepostoupili. Nicméně souboru tato hra přinesla další divadelníky: Miroslava Pelikána, Štěpána Krutinu, Karla Žilinského a Josefa Ticháčka.
Ještě na podzim soubor nastudoval Gogolovu hru Ženitba, ve které na sebe poprvé výrazněji upozornila Marie Danihelková v roli Agáty. Zcela jedinečný pak byl Podkolesin v podání Jana Haška. Poprvé a naposledy se na divadelním jevišti představila Vlasta Weinzettlová.
Druhým inscenačním vrcholem v začátku nové éry poběžovického souboru byla hra Johna Steinbecka O myších a lidech (rok 1972), ve které zazářil Miroslav Otec v hlavní roli Lennieho. Výborný výkon podal opět Jan Hašek, nezklamali ani Josef Schröpfer a Josef Springer, první větší roli dostal i Josef Krbec. Poběžovičtí se s touto hrou zúčastnili krajské divadelní přehlídky ve Žluticích.
V roce 1973 poběžovičtí ochotníci připravovali k uvedení hru Občan Brych, kterou podle známého Otčenáškova románu napsal režisér souboru. Bohužel tento fakt způsobil, že uvedení nastudované a téměř dokončené hry nebylo povoleno.

nahoru

Účast na národní přehlídce

Na podzim 1974 se začala studovat zcela hra Oswalda Zahradníka Překroč svůj stín, která se po vítězství na krajské přehlídce ve Žluticích dostala na národní přehlídku. Poprvé - a hned hlavní roli - zde hrál Stanislav Hrda. Z dalších účinkujících jmenujme Jana Haška, Marii Večeřovou, Jana Mazáně, Jitku Volfíkovou, Zdeňka Fránu, Karla Žilinského a Josefa Springera, který na národní přehlídce obdržel cenu za nejlepší mužský herecký výkon. Jako nápověda působila Marie Danihelková a Jaroslava Pelikánová. Světla řídil Miroslav Otec a zvuk obsluhoval ing. Vičar.

nahoru

navštivte www.pobezovice.cz